nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Pražský výběr
 Česká hudební skupina vzniklá roku 1976 jako odnož Pražského Big Bandu. První období čistého jazz...

Reno
 Jean, *30.7.1948 (Casablanca, Maroko), vlastním jménem Don Juan Moreno y Jederique Jimenez...

Greenaway
 [Grínvej], Peter, *5.4.1942 (Newport, Wales, Velká Británie), britský filmový a televizní...

Progres 2
 Česká brněnská hudební rocková skupina s počátky, sahajícími do roku 1968, kdy její členové...

Schlesinger
 [Šlezindžr], John, *16.2.1926 (Londýn, Velká Británie) – †25.7.2003 (Palm Springs, Kalifornie, USA...


Nezval fotografie (1)ilustracevideazvukymapyodkazy
Vítězslav, *26.5.1900 (Biskoupky u Třebíče) – †6.4.1958 (Praha), český básník, dramatik, prozaik a překladatel (zvláště A. Rimbauda, překládal hlavně poezii francouzskou, ruskou, anglickou a německou). Ve 20. letech 20. století byl hlavním představitelem asociativní poezie poetismu. Ve svých sbírkách vyjádřil smyslově prožívané okouzlení proměnlivou skutečností (Pantomima, Menší růžová zahrada), velkolepost světa práce (Podivuhodný kouzelník, Edison). Ve 30. letech patřil k básnickým propagátorům surrealismu (Žena v množném čísle, Absolutní hrobař). Zároveň vznikaly sbírky, například Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, Praha s prsty deště, pro něž je charakteristická oslava rodného kraje, ale také neklid z odlidštěné společnosti a nebezpečí fašismu.
Nezvalův vztah ke komunismu a k Sovětskému svazu vedly roku 1938 k jeho rozchodu se surrealismem. Jeho poezie vyjadřovala pocity v období podepsání mnichovské dohody a nacistické okupace (Matka Naděje, Pět minut za městem, Historický obraz). Po roce 1945 se Vítězslav Nezval neubránil ideologickým tendenčním projevům v poezii (Veliký orloj, Stalin, Zpěv míru, Z domoviny, Chrpy a města), ozývá se tu také varování před nebezpečím atomové války (drama Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou).
Nezval je rovněž autorem vzpomínek Z mého života, divadelních her (Schovávaná na schodech, Milenci z kiosku, Manon Lescaut), prozaických prací (Jak vejce vejci, Monaco, Dolce far niente, Pražský chodec, Neviditelná Moskva) či filmových scénářů (Eroticon). Své dílo a moderní umění vůbec komentuje v práci Moderní básnické směry.


Vítězslav Nezval


 

Odkazující hesla: Auzinš, avantgarda, balada, Bidlo, Bohdanová, Burešová, carmina figurata, česká literatura, české divadlo, Devětsil, Divíšková, Dubovicová, epanastrofa, Frejka, Gabeová, Hajdučík, Horáková, ideogram, jamb, Jaworski, kalambúr, Kohout, Kostka, Kuba, Machatý, metonymie, Osvobozené divadlo, Palivec, Pásek, Podlipný, poetismus, Praha, Preissová, Prévost d'Exiles, Přeučil, Rakovski, Rimbaud, rondó, Růžek, Skupina surrealistů v ČSR, sonet, Svolinský, Švarc, Teissig, Vejražka
Vytvořeno: 21.5.2001
Aktualizováno: 2.4.2008
Autor:



Básníci: Agricola, Agustini, Albrechtová, Apollinaire, básník, Baudelaire, Beatrijs, Beckett, Bezruč, Biebl, Boccaccio, Bradstreet, Brel, Browningová, Březina, Burns, Byron, Castro, Catherová, Cjotka, Cocteau, Colonna, Cvetajevová, Cyrano de Bergerac, Čapek, Čech, Čelakovský, Dante Alighieri, Desbordes-Valmorová, Dickinson, Doan-thi-Diem, Droste-Hülshoff, Drużbacka, Dyk, Erben, Erinna, García Lorca, Ginsberg, Goethe, Hadewijch, Halas, Hálek, Heine, Ho-xuan-Huong, Hoffmeister, Holan, Horáček, Hrabě, Hrotsvitha z Gandersheimu, Hugo, Christine de Pisan, Izumi, Jesenská, Joyce, Juana Inés de la Cruz, Kerouac, Kipling, Kryl, Krylov, Kundera, Kundera, La Fontaine, Lope de Vega, Macourek, Mahen, Mácha, Martialis, Michna z Otradovic, Neruda, Neumann, Nietzsche, Ovidius, Prévert, Puškin, Seifert, Schiller, Skácel, Sládek, Sušil, Šafařík, Šrámek, Štúr, Těsnohlídek, Thákur, Vergilius, Verlaine, Villon, Vysockij, Wolker, Žáček


Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.