nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bittová
 Iva, *22.7.1958 (Bruntál), česká houslistka, zpěvačka a herečka. V dětství chodila do...

Weaver
 [Vívr], Sigourney, *8.10.1949 (New York, USA), vlastním jménem Susan Alexandra Weaver, americká...

Švankmajer
 Jan, *4.9.1934 (Praha, Československo), významný český filmový režisér, scenárista, výtvarník a ...

Sandler
 Adam, *9.9.1966 (Brooklyn, New York, USA), vlastním jménem Adam Richard Sandler, americký filmový...

Brejchová
 Jana, *20.1.1940 (Praha, Československo, tehdejší protektorát Čechy a Morava), významná česká...


Lustig
Arnošt, *21.12.1926 (Praha, Československo) – †26.2.2011 (Praha, Česká republika, na rakovinu lymfatických uzlin), významný český spisovatel, novinář a scenárista. Pocházel z rodiny židovského maloobchodníka, jako šestnáctiletý byl v roce 1942 poslán do ghetta v Terezíně a poté prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti a skrýval se v Praze. Po válce vystudoval novinářství na Vysoké škole politických a sociálních věd (1950) a během první arabsko – izraelské války působil (v letech 1948 a 1949) v Izraeli jako válečný dopisovatel. Poté pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu (1950–1958), vedoucí kulturní rubriky Mladého světa (1959–1961) a scenárista Filmového studia Barrandov (1961–1968). Po sovětské okupaci v srpnu 1968 emigroval, krátce působil v záhřebském filmovém studiu v Jugoslávii, poté žil v Izraeli a v roce 1970 se usadil v USA, kde od roku 1973 přednášel film, scenáristiku a literaturu na washingtonské American University (v roce 1978 byl jmenován profesorem). Po listopadu 1989 žil převážně v Praze, kde mj. působil jako šéfredaktor české mutace Playboye. Do české a světové literatury se zapsal jako autor povídek a novel s tematikou holocaustu, v nichž vycházel z vlastních zážitků a které patří k tzv. druhé vlně válečné prózy (mj. Noc a naděje, Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Hořká vůně mandlí, Tma nemá strach). Napsal také několik románů – mj. milostný příběh z období první izraelsko – arabské války Miláček (1968). Některá jeho zásadní díla se dočkala úspěšných filmových a televizních adaptací, na nichž většinou scenáristicky spolupracoval. Jeho názory, vzpomínky a výpovědi jsou zaznamenány v řadě dokumentů – mj. Arnošt Lustig pohledem Jana Němce z cyklu GEN (1993), 24 hodin s Arnoštem Lustigem (2008), Vzkaz Arnošta Lustiga (2008), 13. komnata Arnošta Lustiga (2009), Můj fotr a jeho nejoblíbenější koncentráky (2010) v režii jeho syna Josefa Lustiga či Arnošt Lustig – devět životů (2012). Za svou literární tvorbu získal četná ocenění, mj. Státní cenu za literaturu (1967), Cenu Karla Čapka (1996) a Cenu Franze Kafky (2008). V roce 2003 byl nominován na Pulitzerovu cenu a dostal se i do užší nominace na Nobelovu cenu. Se svou ženou, redaktorkou Věrou Weislitzovou-Lustigovou (*1927–†2009) měl syna Josefa Lustiga (*1951), který se stal filmovým režisérem a pedagogem, a dceru Evu Lustigovou (*1956), která je antropoložkou a dokumentaristkou.

Vybraná filmografie (námět, není-li uvedeno jinak): krátký studentský film Sousto (1960, + spol. na scénáři), působivé drama z prostředí terezínského ghetta Transport z ráje (1962), krátké studentské filmy režiséra Dušana Kleina Ďábelská jízda na koloběžceKrálíček (oba 1963), legendární adaptace povídky Tma nemá stín ze sbírky Démanty noci a jeden z klenotů české kinematografie Démanty noci (1964, + spol. na scénáři), drama dívky, poznamenané navždy otřesnými zážitky z koncentračního tábora, Dita Saxová (1967, + spol. na scénáři), vynikající televizní adaptace novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1965), krátký dokument Vzácné dědictví (USA 1985; spol. na scénáři), televizní psychologické drama ze dnů pražského povstání Modrý den (1994, + spol. na scénáři), dokument o pátrání po Karlu Hašlerovi Písničkář, který ještě nezemřel (USA / ČR 2007, + spol. na scénáři, účinkující), komedie Líbáš jako Bůh (2009; herec), psychologické drama o lásce, zrozené v pekle osvětimského lágru, podle novely Colette: Dívka z Antverp (1992) pod názvem Colette (2013, + podíl na scenáristické přípravě ještě před smrtí).


 

Odkazující hesla: Adamíra, Arnošt, Brodský, Höger, Klein, Mádl, Menzel, Molčík, Moskalyk, Němec, Prachař, Růžek, Schánilec
Vytvořeno: 2.3.2001
Aktualizováno: 1.3.2015
Autor:



Scenáristé: Affleck, Allen, Bertolucci, Borovec, Borovička, Brdečka, Coelho, Coen, Coen, Coppola, Činčera, Daněk, Dietl, Dostál, Ejzenštejn, Fellini, Fonda, Ford, Frič, Gilliam, Hanks, Hašler, Herz, Hřebejk, Hubač, Hybner, Chaplin, Jakubisko, Jarchovský, Jarmusch, Jireš, Jones, Kachyňa, Kaufman, Kazan, Klos, Kurosawa, Lamač, Lipský, Macourek, Mahler, Machatý, Majakovskij, Menzel, Moskalyk, Olmer, Otčenášek, Papoušek, Pergner, Pixa, Podskalský, Polák, Poledňáková, Polívka, Rychman, scénář, Smoljak, Spielberg, Stallone, Stone, Svěrák, Svěrák, Šíp, Tarantino, Trier, Vorel, Vorlíček, Walló, Wasserman, Zelenka, Zeman, Zemeckis, Zinnerová


Texty encyklopedick蠨esel mohou obsahovat slova nebo slovn�pojen� kterᠭohou
b௣hrann頺n᭫ami nebo registrovan頯chrann頺n᭫ami p㬵� vlastn�.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.


fotballdrakterbasketball trikotsbasketbal kleding kopengoedkope voetbalshirts kopenmaglie calcio a poco prezzomaillot de basket nba pas chervetement cyclisme pas cher