Rivette [Rivet žak], Jacques, *1.3.1928 (Rouen, Francie), vlastním jménem Jacques Pierre Louis Rivette...
Malta
Rozloha: 316 km2
Počet obyvatel: 377 tis. (1998)
Hustota zalidněni: 1193 obyv./km2
Státní zřízení (rok vzniku): repu/kma (1964)
Hlavní město: Valletta 9129 obyv.
Nejvyšší hora: 253 m
Hlavní etnické skupiny: Malťané 96%, Britové 2%
Úřední jazyky: maltština, angličtina
Gramotnost: 96%
Náboženství: římští katolíci 99%
Měna: 1 maltská lira (MTL) = 100 centů
Hospodářství: služby, cestovní ruch
HDP na 1 obyvatele: 8712 USD
Území dnešní Malty bylo osídleno asi v 5. tisíciletí př.n.l., později byla země obsazena Féničany. V 1. tisíciletí př.n.l. ostrov ovládli Kartaginci, ve 3. století př.n.l. Římané. V 6. století připadla země Byzanci, v 9. století ji ovládli Arabové z Tuniska. V 11. století byla připojena k normanskému sicilskému království, ve 13. století se stala součástí království aragonského. V roce 1530 udělil císař Karel V. Maltu jako léno řádu Johanitů (Maltézští rytíři), kteří zde čelili osmanským útokům. Roku 1798 vyhnal rytíře z ostrova Napoleon, v roce 1800 Maltu obsadili Britové. V roce 1921 země získala částečnou samosprávu. Britové zde vybudovali námořní a leteckou základnu, za druhé světové války se Malta jako britský opěrný pod ve Středomoří stala cílem německých a italských náletů a blokád. Roku 1942 britský král Jiří VI. ostrovu udělil vyznamenání za statečnost. V roce 1964 získala země nezávislost v rámci britského Společenství, roku 1974 se stala republikou. V roce 2004 Malta vstoupila do EU.
V současnosti stojí v čele státu prezident Edward Fenech Adami.
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení,
která mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
