Bláha Josef, *8.6.1924 (Nove Mesto, Srbsko) – †6.12.1994 (Praha), český herec. Narodil se v ...
Sellers Peter, *8.9.1925 (Southsea, Hampshire, Velká Británie) – †24.7.1980 (Londýn, Velká Británie...
Divadlo Járy Cimrmana Česká divadelní společnost založená roku 1967 z popudu Jiřího Šebánka. Zakládajícími členy byli...
Gott Karel, *14.7.1939, český zpěvák pop-music. Vyučil se elektromontérem, v letech 1957–1959...
Makedonie
Rozloha: 25713 km2
Počet obyvatel: 2023 tis. (1998)
Hust/kmzalidnění: 79 obyv./km2
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991)
Hlavní město: Skopje 441 tis. obyvatel
Nejvyšší hora: Korab 2764 m
Významná řeka (jezera): Vardar 420 km; Ohridské j. 349 km2, Prespanské j. 285 km2
Hlavní etnické skupiny: Makedonci 66%, Albánci 23%, Turci 4%, Romové, Srbové
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,6% (1991–1996)
Úřední jazyk: makedonština
Gramotnost: 89%
Náboženství: pravoslavní, římští katolíci, muslimové
Měna: 1 denár (MKD) = 100 deni
Hospodářství: méně rozvinuté zemědělství, průmysl
HNP na 1 obyvatele:: 990 USD
Území dnešní Makedonie bylo ve starověku součástí Makedonského království, na které silně působil kulturní vliv Řecka. V 5. století př.n.l. oblast ovládli Peršané, v 6. století je Alexandr Veliký porazil a vytvořil říši sahající do Asie a Afriky. Po jeho smrti se říše rozpadla, po válkách s Římem se Makedonie roku 148 př.n.l. stala římskou provincií. Po rozpadu římské říše připadla země Byzanci, v 15. století se stala součástí Osmanské říše. V 19. století postupně zesílilo národní osvobozenecké hnutí. V 90. letech zde začala působit Vnitřní makedonská revoluční organizace (VMRO), která organizovala ozbrojené akce proti turecké vládě. Během balkánských válek (1912–1913) byla země rozdělena mezi Řecko, Srbsko a Bulharsko, po první světové válce byla srbská část začleněna do Jugoslávie. VMRO se poté zaměřila na teroristické útoky proti Srbům a Řekům. Za druhé světové války část země obsadilo Bulharsko, část připadla Albánii. V roce 1944 zde Němci nakrátko vyhlásili Makedonský stát. Po válce byla Makedonie svazovou republikou v rámci obnovené Jugoslávie, po rozpadu federace roku 1991 se stala nezávislým státem.
V současnosti stojí v čele státu prezident Branko Crvenovski, bývalý předseda vlády.
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení,
která mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
