nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Kundera
 Milan, *1.4.1929 (Brno), francouzský prozaik, dramatik, básník, překladatel a esejista českého...

Neckář
 Václav, *23.10.1943 (Praha), český zpěvák a herec. Pochází z umělecké rodiny, již od mládí...

Wood
 [Vúd], Elijah, *28.1.1981 (Cedar Rapids, Iowa, USA), vlastním jménem Elijah Jordan Wood, americký...

Bobr&Motýl
 Česká písničkářská dvojice, která veřejně působí od roku 1999. Tvoří ji bývalí členové a autoři...

Petersen
 Wolfgang, *14.3.1941 (Emden, Německo), německý filmový režisér a producent, pracující...


Herbart
Johann Friedrich, *4.5.1776 – †14.8.1841, německý filozof, psycholog a pedagog, profesor na univerzitách v Göttingenu a v Královci. Původně žák Fichtův, odvrátil se od tehdy převládajícího pokantovského klasického dialektického idealismu k předkritické filozofii a spojil prvky Kantova učení s leibnizovsko-wolffovskou tradicí.
Filozofii zakládal na zkušenosti, její úkol viděl v objasňování a opravování pojmů z hlediska logické bezrozpornosti. Kantovský agnosticismusdualismus zmírňoval uznáváním reálnosti "prostoru a času" a výkladem "věci o sobě" jako mnohostí nemateriálních "reálů", jejichž sebezáchova a vzájemné vztahy vytvářejí vnější svět včetně hmoty. Hlásil se k realismu, avšak za reálné uznával jen to, co si neodporuje. Duši nazýval ústředním reálem, jehož úsilí o sebezáchovu plodí představy. Z jejich mechaniky se snažil jednotně vysvětlit veškeré duševní dění.
Byl stoupencem matematizace psychologických vztahů a dějů, razil pojem "prahu vědomí", v mechanismu vytěsňování představ spatřoval základ psychologie nevědomí. Požadoval psychologické a filozofické zdůvodnění pedagogiky, která má vychovávat jednotlivce k harmonii vůle s mravními ideály a pěstovat mnohostranné zájmy. Jako pedagogický optimista věřil v moc výchovy i vzdělatelnost charakteru. Totalitu pedagögického procesu chápal jako harmonizaci řízení, kázně a organizace.
Etiku včleňoval do estetiky v širším smyslu. Je pokládán za zakladatele formální estetiky (v protikladu k obsahové estetice Hegelově), protože zdroj estetické libosti spatřoval ve vztazích symetrie, proporcionality, harmonie, rytmu apod.
Konzervativní rysy jeho světonázoru se projevovaly v teleologické obhajobě náboženství a konzervativních sociálně politických postojích.
Vliv Herbartových psychologických koncepcí se projevil při vzniku experimentální psychologie u G.W.Fechnera a W.Wundta, v teoriích apercepce. Jeho názory na nevědomé představy připravovaly freudismus, estetické ideje dále rozvíjel R.Zimmermann a J.Hansklick.


 

Odkazující hesla: asocianismus, Avenarius, Drobisch, filozofie dějin, Freud, herbartismus, kritický realismus, Lazarus, nevědomí, novokantovství, pedagogická psychologie, práh vědomí, učení, vůle, Zimmermann
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.