nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Pacino
 Al, *25.4.1940 (New York, USA), vlastním jménem Alberto James Pacino, americký filmový a ...

Žbirka
 Miroslav, *21.10.1952, slovenský zpěvák a skladatel. Založil skupinu Modus s níž v ...

Maxim Turbulenc
 Česká hudebně taneční skupina vzniklá roku 1994. Jejími členy byli až do konce roku 2005 PC Kyklop...

Alekan
 Henri, *10.2.1909 (Paříž, Francie) – †15.6.2001 (Auxerre, Francie), francouzský kameraman. Do...

Albright
 Madeleine, *15.5.1937 (Praha), vlastním jménem Marie Jana Korbelová, americká politička. Otec...


Herbart
Johann Friedrich, *4.5.1776 – †14.8.1841, německý filozof, psycholog a pedagog, profesor na univerzitách v Göttingenu a v Královci. Původně žák Fichtův, odvrátil se od tehdy převládajícího pokantovského klasického dialektického idealismu k předkritické filozofii a spojil prvky Kantova učení s leibnizovsko-wolffovskou tradicí.
Filozofii zakládal na zkušenosti, její úkol viděl v objasňování a opravování pojmů z hlediska logické bezrozpornosti. Kantovský agnosticismusdualismus zmírňoval uznáváním reálnosti "prostoru a času" a výkladem "věci o sobě" jako mnohostí nemateriálních "reálů", jejichž sebezáchova a vzájemné vztahy vytvářejí vnější svět včetně hmoty. Hlásil se k realismu, avšak za reálné uznával jen to, co si neodporuje. Duši nazýval ústředním reálem, jehož úsilí o sebezáchovu plodí představy. Z jejich mechaniky se snažil jednotně vysvětlit veškeré duševní dění.
Byl stoupencem matematizace psychologických vztahů a dějů, razil pojem "prahu vědomí", v mechanismu vytěsňování představ spatřoval základ psychologie nevědomí. Požadoval psychologické a filozofické zdůvodnění pedagogiky, která má vychovávat jednotlivce k harmonii vůle s mravními ideály a pěstovat mnohostranné zájmy. Jako pedagogický optimista věřil v moc výchovy i vzdělatelnost charakteru. Totalitu pedagögického procesu chápal jako harmonizaci řízení, kázně a organizace.
Etiku včleňoval do estetiky v širším smyslu. Je pokládán za zakladatele formální estetiky (v protikladu k obsahové estetice Hegelově), protože zdroj estetické libosti spatřoval ve vztazích symetrie, proporcionality, harmonie, rytmu apod.
Konzervativní rysy jeho světonázoru se projevovaly v teleologické obhajobě náboženství a konzervativních sociálně politických postojích.
Vliv Herbartových psychologických koncepcí se projevil při vzniku experimentální psychologie u G.W.Fechnera a W.Wundta, v teoriích apercepce. Jeho názory na nevědomé představy připravovaly freudismus, estetické ideje dále rozvíjel R.Zimmermann a J.Hansklick.


 

Odkazující hesla: asocianismus, Avenarius, Drobisch, filozofie dějin, Freud, herbartismus, kritický realismus, Lazarus, nevědomí, novokantovství, pedagogická psychologie, práh vědomí, učení, vůle, Zimmermann
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.10.2005
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.