Johann Wolfgang von, *28.8.1749 – †22.3.1832, německý básník, spisovatel a učenec, vůdčí osobnost německé klasiky. Od roku 1775 žil ve Výmaru, působil ve službách sasko-výmarského vévody Karla Augusta. V literatuře pěstoval všechny žánry, věnoval se malířství, teorii umění a přírodním vědám. Do literatury vstoupil anakreontskými básněmi (Neue Lieder – Nové písně). Autorem dramatů (Gól z Berlichingen, Egmont, Clavigo, Urfaust), básní (Prométheus) a románu Utrpení mladého Werthera, který vyvolal mimořádný ohlas. Po příchodu do Výmaru zastával státní a hospodářské organizační funkce, věnoval se přírodním vědám. Dlouhotrvající tvůrčí krizi překonal během pobytu v Itálii (1786–1788), kdy se seznámil s antickou a renesanční kulturou a přiklonil se k ideálům harmonie a humanismu (dramata Ifigenie na Tauridě, Torguato Tasso, básně Římské elegie). Ohlasy francouzské revoluce zpracoval v parafrázi humoristicko-satirického eposu Reinecke Fuchs (Lišák Ferina). Nejplodnějším údobím literární činnosti jsou léta přátelství s F. Schillerem v letech 1794–1805 (balady Král duchů, Čarodějův učeň, idyla Heřman a Dorotea, romány Víléma Meistera léta učednická, Viléma Meistera léta putovní, Spřízněni volbou). Tvorba obou spisovatelů z této doby je označována jako výmarský klasicismus. V závěru života Goethovo dílo vrcholí v poezii (Západovýchodní divan, Elegie z Mariánských Lázní) a zejména v básnickém dramatu Faust, na němž pracoval téměř 60 let. V postavě Fausta obšírně postihl smysl lidského života v neustálém hledání pravdy a vyzdvihl poznávací a tvůrčí síly člověka, zpracoval tu rovněž mnoho vědeckých, filozofických, politických a mravních poznatků své doby. V oblasti přírodních věd jsou historicky cenné jeho studie o morfologii rostlin a živočichů a polemika s Newtonovou optikou (Farbenlehre – Nauka o barvách). Goethovy filozofické přírodovědné názory vycházely z opozice vůči osvícenskému mechanicismu a nesou výrazné rysy panteismu. Goethe mnohokrát pobýval v Čechách, zejména v západočeských lázních, stýkal se s českými vědci (J. Dobrovský, J. E. Purkyně). Jeho básnické a dramatické dílo (Faust) inspirovalo mnohé umělce (L. van Beethoven, J. Brahms, P. I. Čajkovskij, H. Berlioz, Ch. F. Gounod, E. Delacroix).
Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení,
která mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
