nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Prince
 *7.6.1958 (Minneapolis, Minnesota) – †21.4.2016 (Minneapolis, Minnesota), vlastním jménem...

Buty
 Česká hudební skupina založená roku 1986 Radkem Pastrňákem, Richardem Kroczkem ml., Vítem Kučajem...

Cash
 [Keš], Johnny, *26.2.1932 (Kingsland, Arkansas) – †12.9.2003 (Nashville, Tennessee), plným...

Coldplay
 Britská hudební skupina založená na podzim roku 1996 ve složení Chris Martin (zpěv, klavír, kytara...

Spears
 Britney Jean, *2.12.1981 (Louisiana), americká popová zpěvačka a herečka. Od čtyř let zpívala...


francouzské výtvarné umění
Počátky samostatného francouzského výtvarné umění jsou kladeny k roku 1000, za nejvýznamnější výtvarný projev jsou považovány jednotlivé stavební etapy klášterního kostela Cluny I-III. Určujícím stavebním typem se stává pětilodní bazilika se dvěma příčnými loděmi, půlkruhovým chórovým závěrem s ochozem, trojlodní předsíní a 6 věžemi. Kolem poloviny 11. století vznikají stavitelské školy v Burgundsku, Normandii, Provenci, Poitou, Auvergni, LanguedokuAquitánii. Jižní oblasti navazují na tradice galořímské, antické stavby zůstávají vzorem pro dekor, valenou klenbukupoli. Kolem roku 1100 vznikla v Normandii křížová žebrová klenba a přípory, chór s ochozem tvořeným věncem kaplí, které se spolu s emporami staly předpokladem gotické architektury. V roce 1137 založil opat Suger kostel Saint-DenisPaříže, v němž se spojily podněty normandských a burgundských staveb. Rozvinutí nových tendencí představují katedrály v Sens, Lâonu, Paříži, Chartres, Remeši, Amiensu a v Bourges. Sochařství se rozvíjelo souběžně s architekturou a slohově odpovídalo jednotlivým školám – Toulouse (Languedoc), Burgundsko, Provence, Aquitánie, Auvergne. Sochařská výzdoba se uplatnila na portálech, fasádách, hlavicích sloupů a v křížových chodbách.
Na rozdíl od románského sochařství gotická plastika se postupně osvobozovala od plochy stavby, figury nabývaly na objemu a převládl vysoký reliéf. Klasický gotický kánon byl dosažen na sochách v Remeši a v Amiensu. Interiérová plastika se plně rozvinula v Sainte-Chapelle v Paříži (1243–1248). Souvislý vývoj středověkého malířství představuje knižní malba v karolínských a románských kodexech a v bohatě iluminovaných dvorských rukopisech 13. – 15. století. K významným monumentálním cyklům patří románské nástěnné malby v Berzé-la-Ville, Brinay, Saint-Savin-sur-Gartempe a v Tavant a gotické sklomalby, zachované především v katedrále v Chartres. Do Francie proniklo italské renesanční umění za Františka I., který na svůj dvůr povolal četné umělce, mj. F. Rossa a F. Primaticcia, zakladatele tzv. první fontainebleauské školy. Renesanční sloh se projevil na zámcích na Loiře (Blois, Chambord), na zámku ve Fontainebleau a na částech Louvru. Pro plastiku této doby je příznačný realismus a pompézní elegance (J. Goujon, G. Pilon).
Charakteristický francouzský klasicistní barok je určován požadavky Ludvíka XIV. a jeho dvora. Prototypem se stal zámek ve Versailles se zahradní architekturou. Do Paříže byl pozván G. L. Bernini, který navrhl dynamickou fasádu Louvru, F. N. Blondel pokračoval v klasicizující tradici, zatímco J. Hardouin-Mansart se pokusil o spojení obou principů při dostavbě Versailles. V sochařství F. GirardonA. Coysevox pokračovali v oficiálním francouzském slohu, naproti tomu P. Puget byl silně ovlivněn italskou barokní plastikou. V malířství převládly principy římské malby, N. Poussin působil v Římě a pokusil se o spojení italských podnětů s klasicistním francouzským pojetím. Proti jeho přísné vyváženosti uplatnil C. Lorrain heroické krajiny s mytologickými náměty. Oficiálním malířem se stal Ch. Lebrun, ředitel pařížské Akademie, který byl představitelem reprezentativního portrétu a alegorické malby.
Zjemnělé umění rokoka na začátku 18. století opět určovalo evropský vývoj, paralelně se však prosazoval klasicismus (po roce 1730), patrný v dispozici Place de la Concorde. Rokokové sochařství našlo svůj výraz v drobné plastice a v porcelánových figurkách, v malířství zaujímali významné místo A. Watteau, F. BoucherJ. H. Fragonard. V 1. polovině 19. století vedle sebe probíhaly tendence romantické a realistické, zatímco oficiální umění, zastoupené na pařížském Salónu, dále ovládal akademický klasicismus a eklekticismus. P. F. FontaineCh. Percier rozvinuli empírovou architektu, E. E. Viollet-le-DucCh. Garnier jako představitelé historizujících slohů se vraceli ke gotickým, renesančním a barokním formám. Technicky nové konstrukce s využím železa navrhli H. LabrousteA. G. Eiffel pro Bibliothèque Nationale v Paříži a pro pavilóny a věž Světové výstavy. K předním klasicistním malířům patří J. L. DavidJ. A. D. Ingres, k romantickým T. GéricaultE. Delacroix. Realistické tendence se prosadily v dílech J. F. Milleta, H. DaumieraG. Courbeta. C. Corot jako první začíná s malbou v plenéru, na něj navázala barbizonská škola (T. Rousseau, Ch. F. Daubigny).
První krok k modernímu malířství učinili impresionisté, kteří se na svých plátnech pokusili zachytit světelný okamžik a určitou náladu (E. Manet, C. Monet, E. Degas, A. Renoir, A. Sisley, C. Pissarro). Malíři reagovali na nový směr a vývoj pokračoval pointilismem (G. Seurat, P. Signac) a symbolismem (G. Moreau, O. Redon); díla van Gogha, P. GauguinaH. de Toulouse-Lautreka připravovala francouzský expresionismusfauvismus (H. Matisse, A. Derain, R. Dufy, M. Vlaminck, G. Rouault). P. Cézanne redukcí tvarů na geometrické formy a přehodnocením kompozice obrazu otevřel cestu kubismuP. PicassoviG. Braqueovi. K významným sochařským osobnostem patřili A. Rodin, A. BourdelleA. Maillol.
Na začátku 20. století se Paříž stala centrem uměleckého vývoje, střetli se zde umělci různých národností a vytvořili tzv. pařížskou školu (P. Picasso, M. Chagall, M. Ernst, O. Zadkine, J. Gris, J. Miró, A. Modigliani). Moderní tendence pokračovaly v orfismu (R. Delaunay), purismu (Le Corbusier, A. Ozenfant), surrealismu (M. Ernst, H. Arp, J. Miró, S. Dalí, Y. Tanguy) a v hnutí Abstraction-Création (H. Arp, R. Delaunay, F. Kupka, N. Gabo).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 2.3.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.