nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Krejča
 Otomar, *23.11.1921 (Skrýšov u Pelhřimova, Československo) – †6.11.2009 (Praha, Česká...

Bauer
 Varhan Orchestrovič, *21.1.1969, český hudební skladatel a dirigent. Absolvoval obory skladba...

Fonda
 Henry, *16.5.1905 (Grand Island, Nebraska, USA) – †12.8.1982, vlastním jménem Henry Jaynes...

Newman
 [Njúmen], Paul, *26.1.1925 (Cleveland Heights, Ohio, USA) – †26.9.2008 (rodinná farma poblíž...

Habera
 Pavol, *12.4.1962, slovenský zpěvák a skladatel pop-music. V 80. letech hrál s ...


francouzské divadlo
Svými počátky sahá do raného středověku, již z 8. století jsou doklady o působení potulných herců a existenci liturgických výjevů. Z této tradice se rozvinulo bohaté středověké divadelnictví, členící se do dvou větví: náboženské divadlo mystérií a miraklů a světské komické divadlo farsí a sotíz. Ve 12. století vznikla Hra o sv. Mikuláši, ve 13. století působili dramatikové RutebeufA. de la Halle. Od 14. století nabývaly náboženské hry podoby rozsáhlých představení (cyklů) na simultánních jevištích a náměstích, trvajících řadu dní a provozovaných tzv. Bratrstvy (Confrérie de la Passion, 1402). Pašijová hra A. Grébana z roku 1450 má 35000 veršů. Z četných komických her vyniká fraška Mistr Patelin (asi 1464), Gringoirova satira Král bláznů (1512) a populární jarmareční divadlo herce Tabarina (kolem 1550). V 16. století pod vlivem italské renesance začalo období klasického divadla (Jodellova Kleopatra, 1552), které vyvrcholilo v 17. století tragédiemi P. Corneille (Cid) a J. Racina (Faidra). Klasické divadlo, respektující zásadu jednoty místa, času a děje, pěstovalo krásný verš a od herců vyžadovalo čistotu dikce a péči o přednes. Do této doby spadají i počátky francouzské opery (R. Cambert, P. Perrin, J. B. Lully). Největší francouzský dramatik J. B. Molière sloučil lidové divadelní tradice s požadavky klasicismu. Roku 1680 vznikla Comédie Française. V 18. století byli předními dramatiky A. R. Lesage, C. Crébillon, P. Marivaux, F. M. Voltaire, D. DiderotP. Beaumarchais. Revolučním dekretem z roku 1791 byla zrušena privilegia krále a šlechty a otevřena cesta volné konkurenci, rychle vznikala nová divadla na podnikatelském základě. Mezi herci vynikli F. J. Talma, Lekain, Claironová, Dumesnilová a tvůrce pantomimického divadla J.-B. G. Deburau. V období romantismu vznikla díla A. Dumase staršího, V. Huga, A. de Musseta, A. de VignyP. Mériméa, předními herci romantických divadlech byli F. Lemaitre a tragédka Rachel. Od poloviny 19.století se rozvíjelo měšťanské drama (A. Dumas mladší, E. Scribe, V. Sardou) a též komedie a vaudevilly E. Labiche. Vývoj vyústil v realistickou dramatiku (E. Augier, H. Becque) a vyvrcholil v dramaturgii a inscenacích Antoinova naturalistického divadla Théâtre Libre (Svobodné divadlo, založené roku 1887). Proti naturalistické linii revoltoval A. M. Lugné-Poe (Théâtre de l'Oeuvre, založené roku 1893) i E. Rostand novoromantickým dramatem Cyrano z Bergeraku. V 2. polovině 19. a na začátku 20. století vynikla herečka S. Bernhardtová, od roku 1899 vedla Théâtre Sarah Bernhardt (Divadlo S. Bernhardtové). Velký význam pro další vývoj francouzského divadla měla reformátorská činnost J. Copeaua v divadle Vieux Colombier (Starý Holubník, založeno roku 1913), pod jehož vlivem vyrostli přední tvůrci francouzského divadla 20.století (Ch. Dullin, L. Jouvet, G. Baty, G. Pitoëff). Z Dullinovy školy vzešli čelní představitelé avantgardy, jako A. Artaud, J. L. BarraultM. Marceau. Vedoucími dramatiky 20. století jsou P. Claudel, J. Giraudoux, J. Cocteau, H. de Montherlant, J. Anouilh, A. Camus, J.-P. Sartre, E. Ionesco, A. Adamov, jako režiséři vynikli J. Vilar, R. Planchon, J. Dasté, z herců G. Philipe, M. Renaudová, M. Casarèsová a další. Pro vývoj po 2. světové válce je charakteristická tendence k decentralizaci divadelního života a vznik významných středisek mimo Paříž (Lyon, Toulouse). Mezinárodní význam mají divadelní festivaly (Avignon, Nancy).
Viz také francouzská hudba (operní divadlo), francouzský balet.


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.10.2006
Autor:





Texty encyklopedick蠨esel mohou obsahovat slova nebo slovn�pojen� kterᠭohou
b௣hrann頺n᭫ami nebo registrovan頯chrann頺n᭫ami p㬵� vlastn�.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.


fotballdrakterbasketball trikotsbasketbal kleding kopengoedkope voetbalshirts kopenmaglie calcio a poco prezzomaillot de basket nba pas chervetement cyclisme pas cher