nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Mailer
 [Mejlr], Norman Kingsley, *31.1.1923 (Long Branch, New Jersey, USA) – †10.11.2007 (New York...

Špáta
 Jan, *25.10.1932 (Náchod) – †18.8.2006 (Praha), český kameraman a režisér krátkých filmů...

Cage
 [Kejdž], Nicolas, *7.1.1964 (Long Beach, Kalifornie, USA), vlastním jménem Nicolas Kim Coppola...

Stiller
 Ben, *30.11.1965 (New York, USA), vlastním jménem Benjamin Edward Stiller, americký filmový a ...

Zelenka
 Petr, *21.8.1967 (Praha), český filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a ...


Velká francouzská revoluce
Nejdůslednější evropská politická revoluce, která probíhala v letech 1789 až 1794. Byla důsledkem hluboké krize zřízení francouzské monarchie, nesla se ve znamení vystoupení proti absolutistickému systému stávajícího režimu. Ideově byla připravena různými směry osvícenství (Voltaire, Rousseau, encyklopedisté, Mably, Morelly). Bezprostřední přičinou revoluce bylo prohloubení finanční krize francouzské státní pokladny, zároveň působila probíhající krize agrární a obchodní. V 70. a 80. letech 18. století byl veden neúspěšný zápas o reformu státních financí. Diskuse o daňových privilegiích šlechty přerostly v problém soudní a občanské nerovnosti vůbec. Na zasedání generálních stavů se projevilo odhodlání třetího stavu dosáhnout zásadní změny v uspořádání společnosti.
Pro průběh revoluce byla charakteristická postupující radikalizace. Pádem Bastily dne 14.7.1789 byla zahájena první etapa revoluce (1789 až 1792). Byl svržen absolutismus a zrušeno stavovské zřízení, vyhlášena lidská a občanská práva. Nastoupila vláda liberální šlechty (Mirabeau, La Fayette) a královská rodina byla nucena dne 19.10.1789 přesídlit do Paříže. Druhá etapa probíhající v letech 1792 až 1793, byla ve znamení vlády girondistů – parlamentní frankce umírněých republikánů. Ludvík XVI. byl sezazen (21.1.1793 pak popraven) a dne 22.9.1792 byla vyhlášena republika. Girondisté postupně přešli na konzervativní pozice a snažili se ukončit revoluční proces. Dostali se do konfliktu s jakobíny, který se projevil bojem o převahu v Konventu. Vítězství jakobínů zahájilo třetí etapu revoluce (v letech 1793 až 1794). Byla nastolena revoluční demokratická diktatura, vyhlášena nová ústava s právem na práci a dokončeno řešení agrární otázky. Jakobínská diktatura ubránila republiku proti intervenci, ale vedoucí skupina jakobínů (M.Robespierre, Saint-Just) se po odstranění dalších revolučních skupin (dantonovci, hébertovci ) postupně dostala do izolace. Thermidorský převrat dne 27.7.1794 vedl ke svržení jakobínské vlády. Moc získala velká buržoazie, která nakonec umožnila vytvoření Napoleonovy vojenské diktatury a císařství.
Velká francouzská revoluce měla výjimečný historický význam a ohlas ve světě. Uvolnila cestu v té době pokrokovým vztahům, dala většině rolníků půdu, položila základ demokratického zřízení a dokončila proces formování francouzského národa.


 

Odkazující hesla: ancien régime, anglická literatura, Barras, Bastila, bělogvardějci, Blake, Bretagne, Burke, Burns, české a slovenské národní obrození, dobytí Bastily, Dumouriez, feuillanti, Foscolo, Francie, francouzská literatura, František II., gilotina, Görres, Hajnóczy, Hardenberg, Helvétius, jakobíni, jakobíni uherští, Konvent, Ludvík XVI., Mirabeau, Monako, Napoleon I., Národní garda, osvícenská literatura, Pitt, Porýní, Renoir, romantismus, Roux, thermidor, Thugut, Vergniaud, Villèle, Voltaire, Výbor veřejného blaha
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 26.6.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.