nastavit jako vchoz strnku
   
   kultura

Issov
 Martha, *22.3.1981 (Praha, esk republika), esk filmov, televizn a divadeln hereka...

Harris
 [Heris], Ed, *28.11.1950 (Tenafly, New Jersey, USA), vlastnm jmnem Edward Allen Harris, americk...

Jarchovsk
 Petr, *6.10.1966 (Praha, eskoslovensko), esk filmov scenrista, dramaturg a pedagog. Po...

Pavlskov
 Irena, *28.1.1960 (Frdek-Mstek, esk republika), esk filmov a televizn scenristka...

Jackson
 [Deksn], Michael Joseph, *29.8.1958 (Gary, Indiana) – 25.6.2009 (Los Angeles, Kalifornie...


fenomenologie
[etina], nauka o jevech. Pvodn v klasick filozofii disciplna uvdjc do systm logiky a metafyziky. Slovo fenomenologie uil poprv J. H. Lambert k oznaen on sti svho uen, v n rozvj svou "teorii jev" (fenomn) jako pedpoklad empirickho poznn; jejm kolem bylo odhalovat omyly a zdn obsaen v jevech, a tak pronikat k podstat jev, k pravd. I. Kant uil vraz fenomenologie ve sv filozofii prody pro oznaen nauky o empirickch prodnch jevech jako pouhch pedstavch na rozdl od vc o sob. G. W. F. Hegel ve sv Fenomenologii ducha pojmal fenomenologii jako nauku o formch a stupnch vvoje vdom. V prbhu 19. stolet se pak fenomenologie interpretovala jako deskriptivn psychologie na rozdl od psychologie pinn vysvtlujc. V dlech F. Brentana, K. StumpfaA. Meinonga byly vypracovny metodick prostedky k popisu a klasifikaci psychickch jev, zejmna pstup k vdom jako intencionalit, dle idea souvztanosti pedmt a rznch zitk, teze o evidenci vnitnch proitk a dal. – Zvltn idealistick smr filozofie pedstavuje fenomenologie E. Husserla. Tato fenomenologie vznik potkem 20. stolet v situaci odvratu filozofie od racionlnch gnozeologickch tradic klasick filozofie a novokantovstv a pklonu k iracionalismu. Zdnlivou kritiku subjektivismu a konstituovn jaksi pseudoobjektivity pouv fenomenologii jako pedpoklad vstavby takov formy iracionalistickho svtovho nzoru, kter by mohla zapsobit na irok kruhy inteligence. Fenomenologie pedstavuje zvltn paradoxn spojen protichdnch poadavk: na jedn stran d "jt zpt k vcem", odhalovat to, co je primrn, zaloit filozofii jako psnou vdu, oistit ji od subjektivismu a psychologizovn; na druh stran chce uskutenit tento program pomoc postup, kter jsou v zklad subjektivn idealistick, iracionalistick a intuicionistick. Fenomenologie je v podstat metodou, take vrazy "fenomenologie" a "fenomenologick metoda" je mono uvat tm jako synonyma; vychz z koncepce intencionality vdom (kad vdom je zameno na pedmt, avak pedmt je imanentn vdom), co je mylenka pevzat od F. Brentana. Poaduje a) fenomenologickou redukci, tj. zdren se jakchkoli soud o objektivn realit, je by pekraovaly meze ist subjektivn zkuenosti; b) transcendentln redukci, tj. pojet subjektu poznn nikoli jako reln psychofyzick a sociln bytosti, nbr jako initele transcendentl nho vdom. Filozofie se pak mn ve vdu o >,istch podstatch", nazranch intelektuln intuic. Husserlova fenomenologie pmo i nepmo popr zkladn principy materialistick a vdeck metody prv tak jako principy dialektiky. "Fenomnem" se nerozum vnj projev njak podstaty, nbr "vc sama", to jest ideln podstata, nazran intuitivn vdomm. Fenomenologickou metodu a systm lze pochopit jako iroce zaloen, le nespn pokus obejt zkladn filozofickou otzku a odkzat materialistickou filozofii do postaven pedvdeckho pojet svta. Ve skutenosti se vak fenomenologie odhaluje jako zdroj a "tajemstv" iracionalismu 20. stolet Ovlivnila vrazn vvoj mylen, vstebala a vyjdila jeho nov tendence a smry. Vznikla centra fenomenologickho bdn v Nmecku, v Belgii (na katolick univerzit v Lovani je Husserlv archv), ve Francii, dle v USA, Japonsku a dalch zemch a postupy a mylenky fenomenologie iroce asimilovala evropsk filozofie rznch smr. Ideov ddictv fenomenologie vyuvaj v rznm stupni pedevm existencialismus, ale t tzv. nov ontologie, zsti i novopozitivismus a novotomismus. Fenomenologick kritika scientismu a pozitivismu, vdom krizovho stavu zpadoevropsk kultury, jako i rozpracovn nkterch sloitch problm filozoficko-psychologick analzy vdom obsahuj pravdiv momenty. Zjevn idealistick a iracionalistick zvry fenomenologie vyvolvaj kritiku i uvnit fenomenologick koly (M. Farber, sten R. Ingarden). V mezivlenm obdob byli fenomenologi ovlivnni nkte filozofov psobc na nmeck univerzit v Praze (E. Utitz); z eskch filozof nkte lenov Praskho filozofickho krouku pro studium lidskho rozumu (Cercle philosophique de Prague pour les recherches sur l'entendement humain).


 

Odkazujc hesla: Bachelard, Brentano, druh, epoch, existencialismus, Fink, idealismus, jev, Kaufmann, konstituujc vkony subjektu, Litt, naivn realismus, sociologie nboenstv, subjektivn idealismus, Teilhard de Chardin
Vytvoeno: 14.3.2000
Aktualizovno: 22.11.2012
Autor:





Fotbalove Dresyfutbalove dresy na predajmaglie calcio onlinebillige fotballdrakterImitazioni orologi italiafussball trikots kaufen
Texty encyklopedickch hesel mohou obsahovat slova nebo slovn spojen, kter mohou
bt ochrannmi znmkami nebo registrovanmi ochrannmi znmkami pslunch vlastnk.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.