nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Brabec
 Vladimír, *15.5.1934 (Praha) – †1.9.2017 (Nová Ves pod Pleší), český herec. V dětství...

Moby
 *11.9.1965 (New York), vlastním jménem Richard Melville Hall, americký DJ. Přezdívku Moby získal už...

Dvořák
 Jan, *14.8.1925 – †16.1.2006, český výtvarník, loutkoherec, režisér a pedagog. Vystudoval...

Němec
 Jan, *12.7.1936 (Praha, Československo), český filmový režisér, scenárista, pedagog a ...

Jirous
 Ivan Martin, zvaný Magor, *23.9.1944 (Humpolec) – †10.11.2011 (Praha), český básník, výtvarný...


dějiny umění
Vědní obor zabývající se studiem památek výtvarného umění, součást komplexu věd o umění. Studuje a popisuje vývoj umění vcelku (obecné dějiny umění), v určité zemi nebo v jednotlivém období, analyzuje vývoj určitého uměleckého druhu nebo tvorbu jednotlivého umělce či směru. V užším slova smyslu se dějinami umění rozumí vývoj výtvarného umění a architektury, tedy tzv. prostorových umění. Historicky se dějiny umění formovaly zejména v souvislosti s teorií umění (antické Řecko), místopisnou literaturou (středověké cestopisy) a znalectvím (nrenesační a barokní sběratelství). Jako disciplína líčící historický vývoj výtvarného umění se poprvé projevily v 16. století zejména u G. Vasariho, na nějž navázala osvícenská věda zavádějící pojem slohu místo Vasariho "manieri" a dále modifikující vývojovou teorii pod vlivem filozofie, přírodních věd, estetiky (Hegel), darwinismu a historické matematiky. V dalším období se řeší dva základní okruhy problémů: synchronní, zrovnoprávňující všechny oblasti světového umění a diachronní, rozpracovávající vývojovou teorii, dochází k rehabilitaci středověkého a středoevropského umění, zejména gotiky (Herder, Goethe) v rámci historismuromantismu. Pozdější vývoj přináší spor o podíl vlivů mezi západem a východem (M. Dvořák, J. Strzygowski), řešení otázky vývoje probíhá zejména v německé oblasti snahou o vyrovnání s Heglem (R. Hamann, W. Woringer). Na přelomu 19. a 20. století převažuje problematika formy a stylu (A. Schmarsow, H. Wölfflin, A. Riegl) vrcholící vídeňskou školou (M. Dvořák), ve 20. století se uplatňují sociologická hlediska (H. Tietze, A. Hauser, F. Antal), kulturní historie a ikonologie (A. Warburg, E. Panofsky, F. Saxl), psychologické aspekty (R. Wittkower, E. Gombrich), strukturalismus (H. Sedlmayr).


 
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 27.2.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.