nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Bratři Ebenové
 Česká hudební skupina, tvoří ji bratři Kryštof (klavír, flétna), Marek (zpěv, kytara) a David...

Jackson
 [Džeksn], Samuel L., *21.12.1948 (Washington, USA), vlastním jménem Samuel Leroy Jackson, americký...

Janžurová
 Iva, *19.5.1941 (Žirovnice u Pelhřimova, Protektorát Čechy a Morava), česká filmová a ...

Visací zámek
 Česká hudební punková skupina vzniklá roku 1982. Dodnes hraje v původní sestavě: Jan Haubert...

Hitchcock
 [Hičkok], Alfred, *13.8.1899 (Leytonstone, Londýn, Velká Británie) – †29.4.1980 (Los Angeles...


Zinnemann
[Zinemen], Fred, *29.4.1907 (Vídeň, tehdejší Rakousko-Uhersko) – †14.3.1997 (Londýn, Velká Británie), významný americký filmový režisér rakouského původu. Pocházel z vídeňské židovské rodiny (otec byl lékařem), původně se chtěl stát houslistou, ale pak dal přednost studiím práv na vídeňské univerzitě. Už jako student byl přitahován světem filmu a stal se příslušníkem německé avantgardy. Na čas zakotvil v Paříži, kde se zabýval technikou filmové fotografie a s Billym Wilderem spolupracoval na polodokumentárním filmu Roberta Siodmaka Lidé v neděli (1929). Poté se vydal do USA a do Hollywoodu, kde se zpočátku uplatnil jako statista (např. ve slavném protiválečném filmu Na západní frontě klid, 1930). Krátce spolupracoval s dokumentaristou Robertem Flahertym a stal se asistentem svého krajana Bertholda Viertela. V roce 1936 získal americké občanství a poté i práci u společnosti MGM, kde režíroval osmnáct krátkých filmů (mj. Oscarem oceněný snímek Aby matky mohly žít). Po úspěších na tomto poli přešel v roce 1942 k celovečerní hrané tvorbě, jeho prvním výrazným úspěchem byl snímek Sedmý kříž (1944). Kromě komedií režíroval filmy různých žánrů (jeho zásadním životním tématem byla druhá světová válka a její důsledky, jakož i poměry v armádě), řadě herců (Gary Cooper, Frank Sinatra, Montgomery Clift, Donna Reed, Burt Lancaster, Jason Robards, Audrey Hepburn, Vanessa Redgrave, Jane Fonda aj.) pomohl k Oscarům nebo alespoň k oscarovým nominacím; jedním z držitelů Oscara se jako dodnes jediný český herec v historii stal Ivan Jandl za roli ve významném dramatu Poznamenaní. Zinnemannovy filmy vynikají pečlivostí v detailech, citem pro výtečné (mnohdy velmi odvážné) herecké obsazení a důrazem na morální dilemata postav. Kvůli svým velkým nárokům a občasným neshodám s producenty se musel několika projektů vzdát – např. v roce 1956 začal natáčet Hemingwayovu novelu Stařec a moře, ale po neshodách s výrobní firmou režii opustil a film dokončil John Sturges. Další jeho projekty (např. příběh z historie amerického západu Den, kdy padl generál Custer) byly stornovány na přelomu 60. a 70. let. Zřejmě nejslavnějším režijním počinem Zinnemannovy mimořádně úspěšné kariéry je mistrovský psychologický western V pravé poledne, kterým převrátil dosud zavedenou podobu westernů – stříleček v psychologické drama jedince, který bojuje především sám se sebou. Za své filmy získal řadu ocenění a za svůj mimořádný přínos filmové kultuře byl jmenován členem Britského filmového institutu. Jeho manželkou byla od roku 1936 Renee Bartlett, s níž měl syna Tima, který se stal režisérem a producentem.
Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): dramatický příběh ze života mexických rybářů Sítě (1935, spolurežie; uváděno též pod názvem Vlna). dokumentární snímek Aby matky mohly žít (1938; Oscar za nejlepší dokumentární film), kriminální drama Zabiják v kozinkových rukavicích (1942; známo též pod názvem Boxer – zabiják), příběh slepého detektiva Oči v noci (1942), adaptace antifašistického románu Anny Seghersové o osudech uprchlíka z koncentračního tábora Sedmý kříž (1944), příběh z vojenského prostředí Malý pan Jim (1946), významné, ve zničeném Berlíně natočené drama o osudech českého chlapce, zavlečeného za války do Německa, Poznamenaní (1948; nominace na Oscara za režii, Oscar a Zlatý glóbus pro českého dětského herce Ivana Jandla), psychologické drama udavače Násilný čin (1948), drama válečných invalidů s debutujícím Marlonem Brandem Muži (1950), příběh italské dívky, provdané za amerického vojáka, Teresa (1951), mistrovský psychologický western s Garym Cooperem v roli osamělého muže, který řeší zásadní dilema svého života, V pravé poledne (1952; nominace na Oscara režii), adaptace zdramatizovaného románu Carson McCullersové Svatebčanka (1952; též uváděno pod názvem Svatební host), slavné osmioscarové drama z prostředí americké armády podle bestselleru Jamese Jonese Odtud až na věčnost (1953; mj. Oscar za nejlepší režii a nejlepší film), romantický muzikál podle stejnojmenného muzikálu Richarda RodgerseOscara Hammersteina II. a jeden z prvních filmů na 70 mm formátu Oklahoma! (1955), přepis divadelní hry Michaela V. Gazza o veteránovi z korejské války, který propadne drogám, Klobouk plný deště (1957), drama o dívce, která vstoupí do kláštera, aby mohla pomáhat domorodcům v Kongu, Příběh jeptišky (1958; nominace na Oscara za režii), příběh kočovných irských přistěhovalců v Austrálii Pastevci (1960; nominace na Oscara za režii a nejlepší film), psychologické drama španělského republikána Uzříš plavého koně (1964), šesti Oscary oceněná adaptace hry Roberta Bolta o historickém konfliktu Thomase MoraJindřicha VIII. Člověk pro každé počasí (1966, + produkce; Oscar za nejlepší režii a nejlepší film), podle známého románu Frederica Forsytha natočený thriller o pokusu zavraždit generála de Gaulla Šakal (1973; též uváděno pod názvem Den Šakala), výtečné, podle autobiografických povídek Lillian Hellmanové natočené drama ženy, která se zapojí do protinacistického odboje, Julie (1977; nominace na Oscara za režii), drama Pět dnů jednoho léta (1982).


 

Odkazující hesla: Jandl
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.2.2009
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2017, OPTIMUS s.r.o.