nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Drbohlavová
 Jana, *22.11.1940 (Praha), česká herečka. Studovala pražskou DAMU v ročníku Miloše Nedbala, od...

Gilliam
 Terry, *22.11.1940 (Minneapolis, Minnesota, USA), vlastním jménem Terence Vance Gilliam, americký...

Kamelot
 Česká hudební skupina založená roku 1982 kytaristy Romanem Horkým a Radomilem Michalem. Již...

Depardieu
 [Depardje], Gérard, *27.12.1948 (Châteauroux, Indre, Francie), francouzský filmový a divadelní...

Pink Floyd
 Britská hudební skupina vzniklá roku 1966 v Londýně postupnou změnou názvů T-Set, Megadeaths či...


voluntarismus
[Latinsky voluntas = vůle], filozofický směr, který na rozdíl od intelektualismu a emocionalismu pokládá vůli za základní složku poznání (gnozeologioký voluntarismus), za nejvyšší princip bytí (ontologický nebo metafyzický voluntarismus) nebo za rozhodující základ vědomí, psychiky (psychologický voluntarismus), na nějž lze myšlení a cítění redukovat.
Termín voluntarismus zavedl roku 1883 do filozofie F.Tönnies a na jeho rozšíření se podíleli zejména W.WundtF.Paulsen.
Prvky voluntarismu se objevují již u Augustina, který spatřoval ve vůli základ veškerého duševního života, a u J.Dunse Scota s jeho tezí o primátu vůle před rozumem ("voluntas est superior intellectu"). V novověké filozofii vystoupil I.Kant se svým učením o primátu praktického rozumu před teoretickým a o svobodě vůle jako postulátu morálky. J.G.Fichte spatřoval ve vůli jádro lidské osobnosti a v aktech vůle tvůrčí princip samého bytí. Vůle v německé klasické filozofii Fichtově, SchellingověHegelově však není iracionálním principem, nýbrž rozumnou vůlí, neboť se podřizuje morálním principům. Naproti tomu u Schopenhauera, který první formuloval voluntarismus jako samostatný filozofický směr, se vůle přeměňuje v iracionální, slepý a nesmyslný prazáklad světa. Schopenhauerova vůle má být hledanou "věcí o sobě", která se objektivuje nejen v pudech, ale i v intelektu jako sekundárním útvaru. Pesimistické závěry A.Schopenhauera a E.Hartmanna vyplývají též z toho, že světový proces, jehož zdrojem je slepá vůle, se jim jeví jako naprosto nesmyslný. Iracionalistický voluntarismus se stal jedním z hlavních zdrojů filozofie F.Nietzsche.
Výrazu voluntarismus se užívá též v sociálně politické oblasti pro takové postupy v politické a společenské praxi, při nichž subjektivní přání a úsilí se dostává do nesmiřitelného konfliktu s objektivní zákonitostí dějin a reálnými možnostmi dané historické situace.


 

Odkazující hesla: Bahnsen, Hartman, idealismus, James, kritický realismus, levičáctví, nacismus, Nietzsche, Schopenhauer, subjektivismus, teorie příkazní ekonomiky, Ward
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 3.12.2004
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2019, OPTIMUS s.r.o.