nastavit jako výchozí stránku
   
   kultura

Coldplay
 Britská hudební skupina založená na podzim roku 1996 ve složení Chris Martin (zpěv, klavír, kytara...

Hanus
 František, *12.5.1916 (Valašské Meziříčí) – †2.12.1991 (Praha), český herec. Studoval...

Knightley
 Keira, *26.3.1985 (Teddington, Middlesex, Velká Británie), vlastním jménem Kiera Knightley, britská...

Redl
 Vlastimil, *14.4.1959, český folkový písničkář. Zpočátku hrával na bigbítových tancovačkách v ...

Paolini
 Christopher, *17.11.1983, americký spisovatel. Již v průběhu studia, kdy ho doma učili jeho...


ukrajinské výtvarné umění
Rozvíjelo se od 9. století v hlavních centrech (Kyjev, Černigov, Perejaslav, Polock). Architektura přejímající byzantskou techniku zděné architektury měla od začátku místní variantu článkoví (kopulový chrám na půdorysu kříže vepsaného do čtverce, jednolodní až pětilodní chrám s jednou až třinácti kopulemi), například chrám sv. Sofie v Kyjevě, Smrti Panny Marie v Kyjevskopečerské lávře, chrám Proměnění Páně v Černigově, všechny 11. století. Ve výzdobě se kromě mozaiky (chrám svaté Sofie, Kyjev) uplatňovaly i fresky (chrám sv. Michala, Kyjev), objevovaly se i románské vlivy (fresky chrámu sv. Kirilla, Kyjev, chrám sv. Pantělejmona s románským portálem, Halič) a výjimečně figurální reliéf (chrám sv. Michala, Kyjev). Rozvíjelo se malířství ikon (jen zmínky v kronikách) a iluminovaných rukopisů (Ostromirovo evangelium, 1050–1057, soubor církevních textů pro knížete Svjatoslava, 1073), v uměleckém řemesle vynikal email a zpracování kovů (zlatý diadém ze Sachnovky, 11.-12. století). Ve 14.-16. století se rozvíjela též stavba pevností, hradů a měst s četnými polygonálními věžemi, v sakrální architektuře se kromě tradičních trojlodních kopulových chrámů (Zvěstování Panny Marie, Koveľ, Volyňská oblast, 1505, chrám Kristova křtu, 16. století, Ostrog, Rovenská oblast) objevily nové stavební typy (rotunda sv. Basilia, Vladimír-Volynskij, Volyňská oblast, 13.-14. století).
Od poloviny 16. století se prosazovaly renesanční prvky. Monumentální malbu 14.-16. století reprezentují freskové cykly (Vladimír-Volynskij, Lvov, Luck, Chotin), ikonomalbu obrazy světců (Madona z Lucku, 14. století), charakterizované narativností, zálibou v detailu, expresivními liniemi a realistickými tendencemi. V drobné plastice a dekorativní dřevořezbě převažovalo stylizované pojetí (ikonostas, Kamenec-Podoľskij). V 17. století pronikaly do ukrajinského výtvarného umění barokní prvky (chrám sv. Bernarda, Lvov), rozvíjela se městská architektura, paláce zdobené balustrádami, sloupy a ornamentálními vlysy, věžemi s atikami (Ostrog), zámky s arkádovými galeriemi, souběžně se budovaly jedno- a trojkopulové pravoslavné chrámy. V monumentální architektonické plastice dominovaly renesanční a později barokní formy (fasáda farního chrámu ve Lvově), figurální plastiku reprezentovaly zvláště epitafy a náhrobní desky. V malířství měl vedoucí postavení portrét, poznamenaný dožívající tradicí zlidovělé ikonomalby, rozvíjela se též grafika. V uměleckém řemesle vyniklo zlatnictví a vyšívačství. Od 2. poloviny 17. století nastoupila reprezentativní barokní architektura (palác metropolity v klášteře sv. Sofie, Kyjev, chrám Pokrow Panny Marie, Charkov, Trofický klášter, Cernigov), pokračovaly tradice dřevěné architektury. Po polovině 18. století docházelo k oživení stavitelské činnosti (chrám sv. Jiří, Lvov), spojené s působením i petrohradských architektů (B. F. Rastrelli, G. Quarenghi) na přestavbě Kyjeva, Charkova a na výstavbě Oděsy a Sevastopolu v duchu klasicismu petrohradské Akademie. V 19. století se postupně uplatňovaly historizující slohy a na přelomu století i secese (Zemská banka, Charkov, budova Zemské správy, Poltava). Z malířů 2. poloviny 18. století a 1. poloviny 19. století vynikli D. G. LevickijV. L. Borovikovskij, působící v Petrohradě, V. A. Tropinin založil moskevskou malířskou školu. Novou fázi představoval rozvoj národní ukrajinské realistické školy (A. V. Ševčenko), navazující pod vlivem ruských revolučních demokratů na realistických peredvižniků (N. K. Pimoněnko, *1862 – †1912). Vyrostla generace realistů v nových výtvarných školách Kyjeva a Oděsy. Začátkem 20. století se uplatnily i vlivy západoevropských směrů (kubismus).
Po vítězství VŘSR se rozvíjela zejména architektura průmyslových a sídlištních celků (komplex na Donbasu, Dněproges), kulturní, zdravotnické a jiné budovy stavěné v duchu funkcionalismukonstruktivismu (Charkov, Kyjev, Oděsa). Od 30. let převažovaly budovy monumentálně reprezentativního charakteru (Nejvyšší sovět, budova rady ministerstva, Kyjev). Malířství, sochařství a zejména grafika se výrazně podílely na leninském plánu monumentální propagandy, byl budován nový umělecký výchovný systém (školy, muzea, galerie), rozvíjela se scénografie, propagační a knižní grafika (V. I. Kasijan, *1896 – †1976). Po Velké vlastenecké válce byla zahájena rozsáhlá výstavba Kyjeva (magistrála, hotel Dněpr, kulturní palác Ukrajina) a dalších měst, řešení urbanistických projektů a generálních plánů zahrnují i ochranu památek a městských historických jader (Lvov, Luck). V sochařství převažují monumentální díla pomníkového charakteru, v malířství se uplatňují folkloristické tendence a náměty všedního dne (T. N. Jablonskaja, *1917). Od 60. let je těžištěm vývoje úzké sepětí architektury, sochařství a malířství při tvorbě ideově estetických komplexů jako záklaního prostředku tvorby životního prostředí.


 

Odkazující hesla: litevské výtvarné umění, moldavské výtvarné umění
Vytvořeno: 14.3.2000
Aktualizováno: 19.3.2007
Autor:





Texty encyklopedických hesel mohou obsahovat slova nebo slovní spojení, která mohou
být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

© 1999 - 2018, OPTIMUS s.r.o.