Severní Makedonie

Stát v Evropě.
Rozloha: 25713 km².
Počet obyvatel: 2023 tis. (1998).
Hust/kmzalidnění: 79 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Hlavní město: Skopje 441 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Korab 2764 m.
Významná řeka (jezera): Vardar 420 km; Ohridské j. 349 km², Prespanské j. 285 km².
Hlavní etnické skupiny: Makedonci 66%, Albánci 23%, Turci 4%, Romové, Srbové.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,6% (1991–1996).
Úřední jazyk: makedonština.
Gramotnost: 89%.
Náboženství: pravoslavní, římští katolíci, muslimové.
Měna: 1 denár (MKD) = 100 deni.
Hospodářství: méně rozvinuté zemědělství, průmysl.
HNP na 1 obyvatele:: 990 USD.

Území dnešní Makedonie bylo ve starověku součástí Makedonského království, na které silně působil kulturní vliv Řecka. V 5. století př.n.l. oblast ovládli Peršané, v 6. století je Alexandr Veliký

porazil a vytvořil říši sahající do Asie a Afriky. Po jeho smrti se říše rozpadla, po válkách s Římem se Makedonie roku 148 př.n.l. stala římskou provincií. Po rozpadu římské říše připadla země Byzanci, v 15. století se stala součástí Osmanské říše. V 19. století postupně zesílilo národní osvobozenecké hnutí. V 90. letech zde začala působit Vnitřní makedonská revoluční organizace (VMRO), která organizovala ozbrojené akce proti turecké vládě. Během balkánských válek (1912–1913) byla země rozdělena mezi Řecko, Srbsko a Bulharsko, po první světové válce byla srbská část začleněna do Jugoslávie. VMRO se poté zaměřila na teroristické útoky proti Srbům a Řekům. Za druhé světové války část země obsadilo Bulharsko, část připadla Albánii. V roce 1944 zde Němci nakrátko vyhlásili Makedonský stát. Po válce byla Makedonie svazovou republikou v rámci obnovené Jugoslávie, po rozpadu federace roku 1991 se stala nezávislým státem.