Atlantský oceán

Moře a oceány

Atlantik – plochou druhý největší ze čtyř oceánů (26 %), na západní polokouli, mezi Evropou a Afrikou na východě, Antarktidou na jihu, Jižní a Severní Amerikou na západě a Grónskem a Islandem na severu. Se všemi okrajovými moři a zálivy je jeho rozloha 94,243 milionů km². Zaujímá přibližně 1/5 povrchu Země. V nejužším místě mezi Jižní Amerikou a Afrikou měří 2 900 km, od severu k jihu 16 000 km. Největší hloubky dosahuje v Portorické předhlubni 9 219 m, střední hloubka je 3 332 m, střední objem vody 337,541 miliónů km³, slanost vody 33–37 ‰. Horizontální členitost Atlantského oceánu je poměrně malá (Severní, Baltské, Norské, Jaderské, Grónské, Labradorské a Černé moře, Biskajský záliv, Středozemní moře, Karibské moře, Sargasové moře, Mexický a Hudsonův záliv), tvoří 11 % plochy Atlantského oceánu. Rovněž ostrovů není mnoho (Grónsko, Velká Británie, Irsko, Velké Antily). Oceánské ostrovy jsou většinou sopečného původu (Kanárské a Kapverdské ostrovy, Madeira, Svatá Helena, Tristan da Cunha, Ascension, Azory). Ostrovy u pevnin jsou většinou jejich pokračováním (například Malé Antily). Západní pobřeží Antlantského oceánu je převážně nízké a ploché, jížní u Antarktidy je kryté splývajícími ledovci, východní je skalnaté. V reliéfu dna se uplatňuje esovitě položený Středoatlantský hřbet, nejdelší hřbetní systém na Zemi (od Islandu po ostrov Bouvet 20 300 km), který dělí pánev Atlantského oceánu na západní a východní část s rozlehlými kotlinami, v nichž usazeniny dosahují mocnosti 800–1000 m. Z hlubokých předhlubní jsou známé předhlubně Portorická (9 219 m), Velká a Malá antilská, Kajmanský příkop (7 680 m), Romanche (7 856 m), Jihosandwichský příkop (8 264 m). Šelf při pobřeží Evropy, Severní Ameriky a Argentiny má 7,8 miliónů km². Největším zálivem je Mexický záliv (1,55 miliónů km², největším mořem Weddellovo moře (2,91 miliónů km²). S protažeností Atlantského oceánu severojižním směrem souvisí podnebí, jsou zde zastoupena všechna podnebná pásma. Rozložení tlakových maxim a minim a působení pevnin vyvolává silná západní proudění v mírných pásmech (zejména na jižní polokouli), severovýchodní a jihovýchodní pasáty v tropech severní a jižní polokoule, v Mexickém zálivu a v Karibském moři jsou časté cyklóny (antilské uragány). Pod vlivem vzdušného proudění vzniká systém oceánských proudění povrchových vod Atlantského oceánu. Hlavní teplé proudy jsou Golfský, Severoatlantský, Severní a Jižní pasátový, Brazilský, Guyanský a Antilský. Studené proudy jsou Kanárský, Labradorský, Grónský, Benguelský, Falklandský aj. Severní část Atlantského oceánu má levotočivé proudění, jižní pravotočivé. Výpar je nad Atlantským oceánem ročně 1 400 mm (maximum v subtropech 38 ‰, minimum v Baltském moři 2–25 ‰), srážky 780 mm, přítok z pevnin 200 mm. Teplotní rovník je na 5° severní šířky. Teplota povrchové vody je na rovníku v zimě 27–28°C, v létě 26°C. Na severu a na jihu se zmenšuje až na -1°C. Největší příliv je ve Fundy Bay a v zálivu Saint-Malo. Světové veletoky ústící do Atlantiku: Amazonka, La Plata, Kongo, Orinoko, Mississippi, dále Nil, Niger, Labe, Rýn, řeka sv. Vavřince. Živočišstvo je zastoupeno v celém oceánu, ve všech hloubkách, 70 % dna pokrývají organické sedimenty (vápnité schránky dírkovců, křemité schránky rozsivek na jihu, rudé jíly v maximálních hloubkách). Nejbohatší loviště jsou v severních částech. Neustále roste význam podmořských ložisek ropy a zemního plynu na šelfových okrajích (Severní moře, Mexický záliv, laguna Macaibo, Guinejský záliv, šelfy Argentiny, Brazílie a Kanady). Železná ruda (Newfounland, Normandie). Na světovém rybolovu se Atlantský oceán podílí 29 %. Přes Atlantský oceán probíhají hlavní námořní a letecké mezikontinentální dopravní spoje, je položeno i několik podmořských kabelů (již v roce 1858 transatlantický telegrafní kabel). Hlavní přístavy: Antverpy, Hamburk, Janov, Le Havre, Londýn, Marseille, New Orleans, New York, Rotterdam. Přeplutím Atlantského oceánu v roce 1492 objevil K. Kolumbus Ameriku. Antičtí autoři nazývali Atlantický oceán latinsky Mare Externum, moře vnější, opak k Mare Internum, moři středozemnímu. Dnešní název poprvé použil Hérodotos ve 4. století př.n.l.: moře Atlantis či Atlas je spojováno s bájným ostrovem Atlantidou. Staří Řekové oceán pojmenovali podle pohoří Atlas v Africe. Ptolemaios takto pojmenoval pouze jižní část Atlantického oceánu (severní část se jmenovala Západní oceán). Ve středověku nesl název Severní moře, dodnes pojmenování jeho menší části na severu. Název Atlantský oceán zavedl roku 1650 holandský geograf B. Varenius v díle Geographia generalis. První člověk, který sám přeletěl v balónu Atlantský oceán byl Američan plukovník Joe Kittinger 14. září 1984 (5 700 kilometrů), 6. června 1919 britská vzducholoď R34 (oba směry, ze Skotska na Long Island 108 hodin, zpět 9. července 1919, let trval 75 hodin), roku 1930 britská vzducholoď R100 přepravila přes Atlantský oceán prvního pasažera. Prvý sólo let přes Atlantský oceán uskutečnil Ch. A. Lindbergh v roce 1919 letounem pojmenovaným Spirit of St. Louis. Nadzvukové letouny Concorde přelétávající Atlantik urazily vzdálenost z Paříže do New Yorku za necelé 3,5 hodiny, rychlostí 2 160 km/hod, ve výšce skoro 20 kilometrů, létaly v období 1969–2003.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 2. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: Afrika, Amazonka, Andros, Antarktida, Antarktis, Antily, Aquitaine, Ascension, Atlantic City, Atlantida, atlantský, Aveiro, Azory, Baltské moře, Bann, Bayonne, Benguela, bermudský trojúhelník, Bernhardus Varenius, Biskajský záliv, Bismarck, bitva o Atlantik, bonito, Boston, Bouvetův ostrov, Bretaňský poloostrov, Britské antarktické území, Buenos Aires, Buenos Aires, Buenos Aires, Cabinda, Cabinda, Cádiz, Casablanca, Cayenne, Černé moře, Charente-Maritime, Charles Lindbergh, Chesapeake, chiméry, Chubut, Colorado, Concorde, Connecticut, Connecticut, Dakar, Dakhla, Dartmouth, Delaware, Discovery, Douro, Evropa, Falklandy, Florida, Fort Lauderdale, Fortaleza, Freetown, Fundy Bay, Gambie, Garonna, Georgia, ghanská říše, Gironde, Golfský proud, Guadalquivir, Guinea, Guinejský proud, Guinejský záliv, Harper, Hudson, Hudsonův průliv, Indický oceán, Irazú, Irské moře, Jacksonville, Jacques Cartier, James Cook, Jižní Amerika, Jižní Georgie, Karibské moře, Keltské moře, Kongo, Konkouré, konvojová válka, Labradorské moře, Landes, langustovití, ledoví muži, letuchovití, Loire, Luanda, Maceió, Mar del Plata, Maroni, Maryland, Massachusetts, Mexický záliv, Miami, mihule, Miná Hasan Sání, Mohammedis, Mondego, Mondego, Namib, Narragansett, New Amsterdam, New Bedford, Nova Scotia, Nový Foundland, oceán, Orinoko, parník, polorejnok, Portoviejo, Portsmouth, Portsmouth, Pyrénées-Atlantiques, Pyrenejský poloostrov, Recife, Rio de Janeiro, Río Gallegos, Rio Grande do Norte, Romanche, Sahara, Saint John's, Saint-Louis, Salvador, Santa Catarina, Santa Cruz, Santos, São Francisco, São Miguel, Sao Paulo, Sargasové moře, Savannah, Savannah, Senegal, Senegambie, Setúbal, Severní Amerika, Severní ledový oceán, Severní moře, Shannon, Shetlandy, Skalnaté hory, Sligeach, sliznatky, spodní křída, štítnikovití, Středoatlantský val, Středozemní moře, Súdán, Súdánci, Svatá Helena, Svatojiřský průliv, světový oceán, Swakopmund, Tejo, Thjórsá, Tichý oceán, Tristan da Cunha, Velké Antily, Velrybí zátoka, Vitória, Volta, vršenky, Walvis Bay, Weddellovo moře, Zaire, Záliv svatého Vavřince, Západní Sahara, žraloci.